Poznámka z vyhazování starých sešitů

Nedávno jsem, jak to občas dělám, vyhazoval staré sešity ze školy. Rozděloval jsem je na ty, které vyhodím, a na ty, které vyhodím až příště.

Jeden ze sešitů mě připomněl jistý ekonomický předmět z vejšky. Učil ho celkem nevýrazný učitel a ten předmět celkově za moc nestál. Jedna věc z přednášky se mi ale vryla do paměti a pokusím se jí napsat. Předem se omlouvám, že číselné údaje si cucám z prstu - ale snad to nevadí.

Učitel:

"Česká Republika dováží víc zboží než je schopná vyvézt, rozdíl je asi 250 miliard. S naší konkurenceschopností je to tedy asi špatné, viďte?"

Třída souhlasně zašumí jako že to je teda špatně.

Učitel:

"Jenomže 85% z toho rozdílu spadá do skupiny "Stroje a technická zařízení". A když teď dovezeme stroj, bude nám tady dlouhou dobu vyrábět produkty. Takže nakonec je to vlastně investice do budoucnosti a to je dobře, ne?"

Třída lehce překvapeně zašumí, jako že to sice vypadalo špatně, ale je to dobře.

Učitel pokračuje:

"Když se ale podrobně podíváte na to, jaké stroje a zařízení se dovážejí, tak se jedná z 91% hlavně o ojetá auta, na kterých se nic nevyrobí a budou tady hlavně znečisťovat vzduch. Pořád si myslíte, že je dobře je dovážet?"

Třída už trochu zmatená, jako že to vypadalo špatně, pak dobře, ale vlastně je to fakt špatně.

Učitel:

"Jenomže ten dovoz starých aut se od minulého roku o hodně snížil. Dá se tedy říct, že jsme na dobré cestě..."

Už nevím, u kolikáté úrovně to skončilo, ale hra byla jednoduchá.

Učitel nám předkládal zcela přesná a pravdivá čísla, která sváděla k rychlým názorům a k použití "selského rozumu". Jenomže když jste se na to číslo, resp. informaci, podívali podrobně a v souvislostech, zjistili jste, že je to jinak. A pak znovu a znovu.

Bylo to asi pět minut, ale docela mi to v hlavě (jako jediná věc z toho semestru...) utkvělo. 

Když mi někdo argumentuje slovy "jak si můžeš myslet, že ... když 42,5% z ..." a není to z oblasti, kterou dobře znám, jsem skeptický. 

Prostě pokud chceme dělat správná rozhodnutí, potřebujeme hlubokou znalost problému, řadu informací kriticky vyhodnocených. Jenže to dá hrozně práce a stejně nikdy nevíme, jestli jsme u kořene problémů, nebo na falešné stopě... takže je to hrozně nepohodlné. Řadě lidí to za tu práci nestojí, a upřímně řečeno, já to v některých oblastech také nezvládám. 

Pořád si ale myslím, že to je jediná dobrá cesta.