Když se vyskytnu kolem Olšanských hřbitovů, docela rád se přes ně projdu.
Na Olšanech se během pár minut dostanete z rušné Vinohradské nebo Želivského do klidného, velkého parku plného starých stromů.
Zajímavé a dosti poučné jsou náhrobky. Řada jich je z devatenáctého století, což je doba, kdy se na hroby psalo povolání člověka, takže tam "potkáte" docela zajímavou sbírku povolání. Kromě "no-name" hrobů také tehdy slavné spisovatele, hudebníky, herce. Majitele nájemních domů, emeritní profesory, zástupce generálních ředitelů bank, přednosty družstevních záložen, operní divy a tajemníky spolků. Společenské hvězdy ve své době, dnes z 99,9% neznámá jména.
Jen málo míst může dát tak dobrou lekci z pomíjivosti. Není důvod myslet si, že za 100 let po nás zbyde něco víc než po nich a na tom krásném klidném místě mi připadá, že je to tak v nejlepším pořádku.
Člověk by z toho asi snadno propadl do prudce inteligentních filosofických úvah, naštěstí je u východu jeden náhrobek, který mě vždy rozesměje (já vím, že to nesvědčí o mém vybraném smyslu pro humor...). Takže díky za návrat na zem, Vilemíno Píčová...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.